Bylinkový záhon

Probouzející se jaro nás také inspiruje k probuzení. Najednou v sobě cítíme potřebu zabořit ruce do zeminy, nadechnout se na procházce svěžího vzduchu, zout si boty u potoka, propojit se se zemí, sníst zelený plevel, pracovat na bylinkovém diáři, zasadit stromky, keře a vytvořit třeba nový bylinkový záhon.

Jestli chcete vědět, jak děláme záhony my, začtěte se do článku.

Záhony pro bylinky a zeleninu

V posledních letech jsou oblíbené záhony ve tvaru tzv. klíčové dírky nebo vyvýšené záhony – k těm se navíc nemusíme tolik ohýbat, pokud je navršíme do výšky. Další variantou mohou být i kruhové záhony s prostorem na kompost uvnitř záhonu zevně lemované větvemi, kameny či cihlami.

Každá zahrada je jedinečná, proto je při zakládání záhonů důležité zohlednit orientaci světových stran, velikost prostoru, kde chceme nový záhon založit, a další podmínky. To tady dnes do detailu probírat nebudeme, bylo by to na delší povídání, ale přesto se s vámi podělíme o to zásadní.

Bylinkový záhon

Když máme vybrané místo pro budoucí záhon, potřebujeme pár dalších nezbytností, abychom ho mohli založit. To nejdůležitější je kvalitní organická hmota.

Záhon nejlépe vytvoříme z toho, co máme na svém pozemku: dobře zetlelý kompost, zbytky uschlých rostlin od podzimu, tráva, listí, větve, ale lze využít i šišky, pokud máte na pozemku borovice a smrky.

Dedukujete správně. Tvorba nového záhonu obvykle začíná už předchozí rok tím, že na podzim nevyhazujeme žádnou organickou hmotu, která se dá využít do záhonů.

Podobné je to v přírodě. Také se na podzim nezbavuje listí a dalšího materiálu. Nepoužívá hrábě a košťata, aby ten zdánlivý nepořádek uklidila, ale přijme ho a zužitkuje. Přemění ho v živiny pro půdu. Vrstva, která na povrchu země vzniká, je současně i ochranou půdy proti vysychání.

Přirozeně vidíme, že půda nezůstává nikdy holá. Je žádoucí přizpůsobit své konání na zahradě tomu obrazu, jak bez vnějších zásahů takový přirozený způsob hospodaření s živinami a vodou vypadá v přírodě. Zvláště v posledních letech, kdy během jara i léta prší pomálu

Tvorba záhonu

Máme-li větší plochu, kde chceme záhon vytvořit, není potřeba půdu rýt, ale naskládáme na ni v brzkém jaru nebo na podzim rozložené kartony, případně nějakou ekotextilii. Na kartony poklademe vrstvu zeminy, drny s hlínou, kompost nebo jinou výše jmenovanou organickou hmotu.

Záhon můžeme olemovat cihlami nebo větvemi, a tím ho také zpevníme, pokud máme pozemek ve svahu nebo jsme navršili větší množství organické hmoty. Navíc to i hezky vypadá. Navrch přidáme trávu nebo slámu. Další vrstvu může tvořit dřevěná štěpka.

Pod kartonem vznikají za přítomnosti četných mikroorganismů a hmyzu důležité půdní procesy. Ty podpoří i déšť. Za pár měsíců se pod kartony podívejte a uvidíte, jak intenzivně v symbióze všichni ti jmenovaní pracovali. Kartonový záhon je pomalu připravený k sázení.

Pokud už záhon založený máte, nebudete kartony potřebovat, ale přidáte třeba několik koleček kompostu nebo jiné organické hmoty. Navrch opět položíte tenčí vrstvu trávy nebo slámy. To je důležité, aby půda příliš nevysychala. Pod touto vrstvou vznikne pro semínka a sazenice příjemné klima podporující jejich zdravý růst.

Dole na obrázku vidíte, jak takový záhon vypadá při jeho tvorbě, a následně při plném růstu rostlin během léta.

Záhon šalvěje s brutnákem doplňuje měsíček, rukola, jitrocel, pelyněk černobýl, slunečnice a mangold. Opodál je keř mišpule německé. 

Sázíme bylinky a zeleninu

Do připraveného kartonového záhonu budeme sázet. Lopatkou vyhloubíme jamku a sázíme své oblíbené druhy bylin a zeleniny, které chceme pěstovat – třeba tymián, kozlík, řimbabu, yzop, routu, řepík, rajčata, jahody, kadeřávek, saturejku, zelí, papriky, okurky, sléz.

Na záhony bez kartonů přikryté mulčem budeme sít bylinky a zeleninu. Takové druhy, které máme rádi. Třeba měsíček, slunečnici, brutnák, polníček, špenát, mangold, cukety, lichořeřišnici, patizony, čtyřboč, dýně.

Vedle kozlíku se vám během léta možná objeví třezalka, vedle slunečnice, rukoly, polníčku a saturejky řebříček s bršlicí. U šalvěje, mangoldu, kadeřávku, jahod, merlíku, denivky a šanty bude vyrůstat ptačinec, mydlice, čekanka, hluchavka, svízel, pampeliška nebo jitrocel.

Hojnost bylin v zahradě

Bylinky pěstujeme společně se zeleninou – vzájemně se nejen doplňují, ale krásně v tomto bohatém společenství v době růstu a kvetení na záhonech i vypadají. Jedlý plevel zakryje půdu a tím zabrání jejímu vysychání. Plané bylinky můžeme postupně sklízet a jíst. Taktéž vypěstované bylinky a zeleninu.

Polykultura je výhodná i krásná. Zase se inspirujme v přírodě, kde nevidíme rostliny růst v řádcích, ale ve společnosti dalších bylin.

Tak k pokrmu z kadeřávku přidáme někdy snítku tymiánu, k salátu z ptačince měsíček a bršlici, do špenátu kopřivy. Z hluchavky nebo řepíku si připravíme čaj, z denivky a jahod lahodný dezert ozdobený květy mydlice nebo čekanky, květy pampelišky přidáme do bylinkového másla.

Někdy jen po celodenní práci usedneme pod keřík nebo strom, jež máme na zahradě, a kocháme se tou nádherou. Cítíme potěšení, že si na ten kousek půdy našlo cestu tolik nepřeberných druhů bylinek a hmyzu. Vnímáme vděčnost a pocity přijetí každého živoucího stébla. Přitom si tu a tam dáme nějakou zelenou dobrotu přímo na zahradě.

Na obrázku je společenství bylinek a zeleniny – měsíček, jahody, brutnák, listová zelenina, pampelišky, šanta, topinambury, třezalka, polníček, sléz přehlížený, bez černý, řebříček, merlík. 

Pečujeme o zahradu

Občas zahradě dopřejeme tzv. bylinnou jíchu. Také dodá půdě živiny. Jícha se většinou připravuje z kopřiv, ale mohou to být i jiné bylinky. Jíchu řeďte vodou a nepřehánějte to s ní. Připravte ji pro rostliny v době kvetení, ale později, když plodiny dozrávají, už není vhodná.

Když nám nějaký plevel přeroste a nestačíme ho nasbírat a sníst, zamulčujeme s ním stromky, keříky a zeleninu. Případně ho naložíme do kompostu. Pravidlem je nic nevyhazovat, ale všechno vrátit zahradě. Stejně tak posekanou trávu a další rostlinné zbytky.

Na obrázku níže vidíte kvetoucí kozlík lékařský, vedle slunečnici před rozkvětem, modře kvetoucí brutnák a žlutě kvetoucí třezalku. 

Moudrost přírody nezná boj

Až se budete v létě kochat pohledem na záhony, které jste na jaře vytvořili, a budete sklízet všechny ty vypěstované bylinky, zeleninu i plané rostliny, zřejmě pocítíte intenzivní sounáležitost s přírodou. Taky vděčnost za úrodu. A radost z toho, co všechno vám na zahradě vyrostlo. Mnohdy bez vašeho přičinění.

Poznáte, že v takovém pestrém společenství bylin a zeleniny, kde nepoužíváte chemii, vzniká přirozená rovnováha. Zabydlí se u vás motýli, včely, čmeláci nebo berušky pochutnávající si na mšicích.

V takovém ráji zahrady není potřeba myslet na škůdce, protože zmíněná rovnováha, kterou spoluvytvoříte s přírodou, bude pracovat ve dne v noci, a bude dokonalá i bez jakýchkoli nutných postřiků proti čemukoli.

Nemusíte se tedy učit postupy, jak vyrábět ekologické přípravky proti něčemu. Nebude to potřeba. (O těch neekologických nemluvě). Samozřejmě, že občas se na nějakém lístku objeví někdo, kdo si chce taky pochutnat a obsadí kus křehkého salátku nebo jiné zelené dobroty, ale nebude to mít žádný zásadní vliv na celé společenství zahrady, kterou takto moudře a s láskou vytvoříte. Věřte mi, mám s tím bohaté letité zkušenosti, ale sami si to vyzkoušejte. A inspirujte se třeba v článku o škůdcích, kteří neškodí. Najdete ho tady.

Dole na obrázku je routa vonná, kopretina řimbaba, kousek listu řepíku lékařského, v dáli divizny, meduňka a brutnák. 

My se už těšíme na tu krásnou podívanou. A vy?

Chcete se podívat, jak nám to roste? Přečtěte si pokračování. 

Linda a Jana
Spojuje nás zájem o tvoření, zahradu, lásku k přírodě. Potkaly jsme se před lety, aby nás později spojilo ještě větší pouto - tvoření bylinkového diáře, na kterém teď právě pracujeme. Ale v hlavě máme spoustu dalších nápadů a věříme, že se vám budou líbit. Více o nás si přečtěte tady.>>
Komentáře