Plevel je jedlý

Když se dívám na zahradu v tomto čase, mám radost, kolik rostlin ještě roste, kvete. Pěstuji samozřejmě i zeleninu, vysadila jsem ovocné keře, stromy, ale těší mě, že je má zahrada pestrá a barevná i na podzim. Může za to plevel. 

Neznámý plevel?

Před časem jsem šla s kamarádkou na farmářské trhy, kde moc milé ženy prodávaly svou zeleninu. Začaly jsme si povídat o pěstování a jedna z žen si povzdechla, že už doma zeleninu moc nepěstují. Její manžel prý zrušil záhonky a nechce už mít starosti s vytrháváním plevelů. 

Takový přístup mě stále překvapuje a tak jsem ženám vyprávěla, jak je plevel na vlastní zahradě užitečný, a co všechno z něj už od brzkého jara připravuji. Ženy byly překvapené a nadšené. Zjistila jsem, že i mezi pěstiteli je toto téma neznámé a plevel není u většiny zahradníků vnímán jako zelený poklad, kterým ve skutečnosti je.

Chápu, že někdy nad svým myšlením nemáme takovou moc, abychom ho změnili na lusknutí prstu. Je mi jasné, že spousta zahradníků stále považuje plevel za obtížný. Ještě před několika lety vycházely knihy o plevelných rostlinách a způsobech, jak je co nejúčinněji hubit. Dnes na tom jsme leckde podobně – hlavně na webech, kde se diskutuje a radí, jak který plevel zahubit. A čím to děláme nejčastěji? Chemií. Ta neprospívá nám, zahradě, ani životnímu prostředí. Jsou to životu nebezpečné látky, které ani nemají být na trhu k prodeji, ale řada firem, které tuto chemii vyrábí, má dlouhé prsty a na čistotě životního prostředí jim nezáleží…

Pojďte se začíst, nechte se inspirovat a naučit se plevel používat pro své zdraví. A třeba se pro vás plevel stane oblíbeným na vaší zahradě, v krajině, kde žijete a budete ho považovat za přirozenou součást přírody.

Potom nebudeme potřebovat nebezpečnou chemii, přestaneme zatěžovat prostředí kolem sebe, i my budeme zdravějšími. Protože boj v mysli (bojujeme s plevelem), vyvolává nepokoj i v našich tělech a odráží se nejen na způsobu života, ale i zdraví.

Pěstuji plevel

Mezi bylinkami nechávám vyrůstat tzv. plevel – to jsou vlastně ty nejcennější bylinky, které si k vám našly cestu. Tím, co sami jako bytosti vyzařujeme, to k nám přichází a stejné je to na zahradě. O plevelných rostlinách je už řadu let známé, že obsahují více cenných látek než třeba pěstovaná zelenina. Jsem tedy jejich návštěvou u mě na zahradě poctěna. Samozřejmostí je, že plevel nesbíráte na chemicky ošetřované půdě v blízkosti polí a sami na zahradě nepoužíváte herbicidy.

Kromě oblíbené pampelišky a sedmikrásky mi na zahradě během léta vyrůstá i pěťour, pýr, česnáček, ptačinec, řebříček, hluchavka, kopřiva, truskavec, violka, popenec, mléč, mochna, kuklík a další. Jak sami vidíte, plevel jsou užitečné bylinky, které většinou znáte nebo se je učíte poznávat a užívat.

O některých plevelech si můžete přečíst tady na webu. (Mezi štítky vyhledejte bylinku, o které si chcete přečíst). Všechny uvedené plané byliny můžete jíst, přidávat do salátů, připravovat z nich bylinkové čaje, tinktury, masti a další. Více se o tom můžete dozvědět i tady.

Dalším dobrým důvodem, proč nechat na zahradě růst plevel, je každoroční období horkých letních dní. Pokud plevel neustále vytrháváte, obnažujete půdu a činíte ji náchylnou k vypařování vody. Když se k tomu přidá ještě časté sekání trávy, máte už na konci července místo krásně zelené zahrady jen hnědé něco, co zahradu nepřipomíná… Tedy pokud ji denně nezaléváte. Plevel se můžeme naučit mít rádi a dívat se na něj jako na dar přírody.

Jak sami vidíte, plevel jsou užitečné bylinky, které většinou znáte nebo se je učíte poznávat a užívat.

Jedlý plevel

Plané rostliny můžete sbírat jako léčivky, připravovat z nich saláty, pesta, bylinkové omáčky, přidávat je do octů, soli, olejů, bylinkových směsí na zimu, vyrábět z nich likéry, sirupy, masti, tinktury na vnitřní i zevní užití nebo je jíst jen tak.

Na začátku podzimu sbírám třeba pěťour, ptačinec, sléz, kakost, kopřivu, šruchu, pampelišku, lnici, ale i kořeny rostlin – lopuchu, kopřivy, merlíku, čekanky, kozlíku, křenu, kostivalu, mochny, mydlice, kuklíku, omanu, oddenky pýru a další bylinky. Více o tom píšu také v diáři.

Řada plevelných bylin má hořkou nebo nakyslou chuť (pomáhají činnosti jater, žlučníku a slinivky) a pro někoho, kdo na to není zvyklý, může být tato chuť zpočátku nepříjemná. Je možné si na tu chuť zvyknout. Není to věc přemáhání se, ale spíš přijetí přírodní chutě bez dalšího ochucení. Což je cenné v době, kdy máme téměř v každé potravině přidané nepřirozené chemické látky navíc.

Možná také proto nejsme už schopní přijímat přirozené chutě takové jaké jsou, ale můžeme se o to pokusit a otevřít se tomu. Postupně třeba dozrajeme k tomu, že každá planě rostoucí bylinka má svou unikátní chuť. A mnohdy je ta chuť velmi příjemná. Když nám připadá příliš výrazná, nekonzumujeme ji ve velkém množství. Často stačí sníst jen pár lístečků nebo kvítků.

Když v ochutnávání jedlých planých bylin vytrváte a na chuť si zvyknete, pravděpodobně zjistíte, že nejsou jen kyselé a hořké, jak už jsem zmiňovala výše, ale mají často i sladkou chuť (sladké jsou především květy stromů i rostlin). Ty, které jsou trpké a kyselé (třeba listy lopuchu), nám zase pomáhají svými svíravými a desinfekčními účinky v oblasti sliznic a střev.

Objevujte přirozenou chuť rostlin.

Zelené poklady na zahradě

Zahradu mám divokou, roste tam během roku spoustu bylinek, které si pěstuji, ale vyrůstají tam i další rostliny, které si ke mně najdou cestu. Ne všechny jsou jedlé. Letos se mi na zahradě poprvé objevil třeba lilek černý, ale vyrůstá tam i křen, který na podzim vykopávám a vyrábím z něj třeba křenový ocet.

Další oblíbenou bylinkou, která v létě krásně voní a také ji najdete volně v přírodě, je třeba mydlice. Tuto nádhernou bylinku si také pěstuji na zahradě. Z kořene můžete připravit vlasovou nebo pleťovou vodu. Pomůže při nečisté a zanesené pleti, lupech ve vlasech, příliš mastící se vlasové pokožce, ale je vhodná i na přípravu tinktury nebo obkladu. Pomáhá při špatném trávení, při únavě nebo bolestech v krku.

Bylinkový průvodce na celý rok

Zajímá vás téma bylinek a jedlých plevelů? Pořiďte si bylinkového průvodce na celý rok, abyste měli inspiraci po ruce. Také letos jsme pro vás pracovaly na našem dílku, které jsme nazvaly Můj bylinkový diář. Na každý měsíc tam najdete inspirace a recepty z bylinek pro vaše zdraví. Naučíte se zase něco nového a zároveň si do diáře můžete zapisovat, kdy jste bylinku sbírali a co z ní vyrobili.

Můj bylinkový diář 2020 si můžete objednat kliknutím na tento odkaz.

Budeme rády, když se přidáte k dalším bylinářům, kteří si už diář pořídili a bude vás provázet po celý rok voňavým světem bylinek. 

Linda a Jana
Spojuje nás zájem o tvoření, zahradu, lásku k přírodě. Potkaly jsme se před lety, aby nás později spojilo ještě větší pouto - tvoření bylinkového diáře, na kterém teď právě pracujeme. Ale v hlavě máme spoustu dalších nápadů a věříme, že se vám budou líbit. Více o nás si přečtěte tady.>>
Komentáře